Historie peněz

Peníze´

Historický vývoj peněz

  1. barterové obchody - forma výměny zboží za zboží. Jednalo se o přímou směnu bez zapojení některého všeobecného prostředku směny. Barterový způsob obchodování byl široce využíván ještě v koloniální éře a dodnes jej nelze povačovat pouze za překonaný historický jev.
  2. všeobecné ekvivalenty - používaly se takzvané zbožové peníze například dobytek, kožešiny, sůl kovy apod. Jednalo se stále o barterové obchody, ale s prvky měnového systému. Nevýhodou všeobecných ekvivlentů byla jejich těžká dělitelnost, skladovatelnost a někdy také malá trvanlivost.
  3. kovové peníze v 7. až 6. století před našim letopočtem začaly kovové peníze (mince) nahrazovat tzv. všeobecné ekvivalenty. Mince podstatně usnadnily obchodování. Přechod od všeobecných ekvivalentů k peňezům začal tím, že obchodníci začali stříbrné, zlaté, nebo měděné slitky označovat hodnotou hmotnosti a později i různými obrazci a symboly. Ve chvíli, kdy kovový slitek označil svým výsostným znakem panovník a zaručil se tak za správnou váhu a za ryzost kovu, začínáme hovořit o mincích. První české stříbrné mince (denáry) nechal razit kolem roku 970 Boleslav I. (935 - 972).
  4. papírové peníze - s vývojem společnosti vzniká tlak k nahrazení kovových peněz, které přestávají uspokojovat požadavky obchodu, novým druhem platidla. V 17. století začínají prominentní bankovní domy vydávat bankovky. Bankovky mají papírovou formu a jejich podstatou je příslib, že jejich doručiteli bude vyplacena určitá suma vyjádřena množstvím drahého kovu. Záhy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. V číně se ovšem začaly papírové peníze používat již od 9. století našeho letopočtu.

Peníze vznikly díky snaze o usnadnění naturální směny. Obchod se jejich vznikem rozdělil na 2 samostatné akty - prodej a koupi.

Před vznikem pěněz byly oblíbeným platidlem drahé kovy, hlavně zlato a stříbro, které nahradily méně skladné všeobecné ekvivalenty. Důvodem velké obliby drahých kovů byla jejich snadná doprava, jednotná jakost nepodléhající zkáze, obtížnost padělání a dokonalá dělitelnost. Nejvíce se rozšířilo používání zlata, které se dodnes používá jako platidlo a jako prostředek akumulace majetku.

S počátku byla hodnota drahého kovu obsaženého v mincích rovna se jejich jmenovité hodnotě.

S bankovkami byla spojena povinnost vyměnit je v případě zájmu vlastníka za zlaté peníze. Tento způsob měnové úpravy se nazývá zlatá měna nebo také zlatý standard.


K pozornosti


Tady může být váš odkaz, vaše reklama. V případě zájmu mne kontaktujte.