ČNB - měnová politika

O měnové politice České národní banky

Peníze´

Měnová politika České národní banky

Principy, nástroje, procedury

Rádi by jste se dozvěděli o České národní bance o něco víc, než co jde nalézt na stránkách novin a časopisů? Tato stránka Vás provede jejím zdánlivě nenápadným světem. Pro českou ekonomiku je však činnost ČNB nepostradatelná.

Podle Ústavy České republiky je hlavním cílem ČNB "péče o cenovou stabilitu". Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, ČNB má za úkol rovněž podporovat "obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu". Tímto zadáním se myslí úkol pro ČNB volit takovou úroveň jejího hlavního nástroje, to je úrokových sazeb, která bude držet inflaci na nízké a stabilní úrovni, aniž by se tím tempo růstu ekonomiky zbytečně zpomalovalo nebo naopak přehnaně urychlovalo. Vysoká inflace totiž škodí ekonomice.

Cíl dosáhnout a udržet nízkou a stabilní inflaci vychází z mezinárodní zkušenosti, že vysoká a nestálá inflace ekonomice škodí. Vysoká inflace a hlavně její výrazné kolísání vytváří nejistotu a nutí majitele peněžních prostředků k zaměření na krátkodobé projekty. Přitom ekonomický růst je založen hlavně na dlouhodobějších investicích. Pohyb inflace na vysokých hodnotách také ztěžuje její předvídání, a přináší do ekonomiky různá pokřivení: mění skutečnou hodnotu závazků dlužníků vůči jejich věřitelům, deformuje daňový systém, způsobuje kolísání úrokových sazeb s výkyvy v přílivu a odlivu krátkodobého, rizikového kapitálu, které způsobuje ke kolísání devizového kurzu apod. Střadatelé si často také neuvědomují, že vyšší inflace výrazně znehodnocuje jejich úspory.

Ekonomickou hodnotu nízké inflace potvrzuje i skutečnost, že udržování inflace na rozumné úrovni je v součastnosti hlavním cílem centrálních bank ve většině vyspělých zemí. V rámci integrace České republiky do evropských hospodářských struktur je nízká inflace důležitá také proto, že jde o jednu z podmínek pro přistoupení k eurozóně a zavedení jednotné měny - eura.

ČNB je nezávislou a informačně otevřenou institucí

Při plnění svého zákonného cíle má ČNB vysokou mírou nezávislosti na politických vlivech. Jde především o nezávislost při rozhodování o konkrétním nastavení měnově politických nástrojů. Nezávislost ČNB se projevuje také ve způsobu volby a odvolávání jejích vrcholných představitelů, kteří jsou jmenováni a odvolávání za velmi striktních podmínek prezidentem ČR.

Nezávislost centrální banky ji chrání zejména před případným politickým tlakem. Ke kterému by mohlo dojít například před volbami přijmutím kroků rozdmychávajících krátkodobý ekonomický růst. Takové kroky by se v dlouhodobější perspektivě mohly projevit růstem inflace, zatímco růst ekonomické aktivity by se vrátil na původní úroveň nebo právě v důsledku zvýšené inflace, na úroveň nižší.

Vysoká míra nezávislosti ČNB je vyrovnávána její informační otevřeností. Česká národní banka různými prostředky informuje veřejnost o podstatě svého měnověpolitického režimu, o výši inflačního cíle, o prognózách inflace a jejich rizicích i o provedených měnověpolitických opatřeních a důvodech, které ČNB vedly k těmto opatřením. ČNB informuje veřejnost nejen pravidelnými čtvrtletními Zprávami o inflaci, které předkládá Parlamentu a uvádí na své webové prezentaci, ale také záznamy z měnověpolitických jednání bankovní rady ČNB, tiskovými konferencemi, články a rozhovory pro tisk a další média, přednáškami, vystoupeními členů bankovní rady ČNB a tak dále.

ČNB směruje inflaci do oficiálně vyhlášeného inflačního cíle

Od ledna 1998 provádí ČNB svou měnovou politiku v režimu cílování inflace. Zjednodušeně vyjádřeno, zavazuje se usilovat o to, aby se inflace za normálních vnějších ekonomických podmínek pohybovala na úrovni vyhlášeného inflačního cíle. Tento režim má ve srovnání s ostatními měnově politickými režimy některé významné přednosti. Především je zaměřen přímo na kontrolu inflace, veličiny výslovně uvedené v zákoně. Závazek centrální banky v podobě inflačního cíle je pro veřejnost obecně srozumitelný.

Měnová politika se musí soustředit na budoucí vývoj

Vzhledem ke zpoždění mezi měnověpolitickým opatřením a jeho nejvýraznějším dopadem do inflace se měnověpolitické rozhodování ČNB neřídí první řadě současnou situací, ale předpovědí budoucího vývoje. Změny úrokových sazeb mají podle odhadů ČNB nejvýraznější dopad na inflaci v období zhruba 12 - 18 měsíců. ČNB se proto při svých měnověpolitických úvahách soustředí právě na toto období, v druhé řadě však samozřejmě zvažuje také vývoj před ním a po něm.

Předpověď vývoje inflace a celé ekonomiky vychází ze současné situace a z dosavadního vývoje, z předpokladů o budoucím vývoji některých významných veličin a z několika modelů české ekonomiky. Výsledky, které tyto modely poskytnou, jsou dále předmětem diskuzí a případných úprav ze strany expertů ČNB.

Modely jsou založeny na poznatcích ČNB o tom, jak silně a s jakým zpožděním se v různých oblastech ekonomiky a nakonec v inflaci projevuje vývoj ve vnějším prostředí (inflace a hospodářský růst v zahraničí, světové ceny surovin atp.), různá administrativní rozhodnutí českého státu a samosprávy s cenovými dopady a zejména jak a kdy se projeví změny úrokových sazeb ČNB. Za nejvýznamnější cesty, jimiž se změny úrokových sazeb ČNB promítají v ekonomice, lze pokládat cestu přes klientské úrokové sazby a cestu přes devizový kurz. Klientské úrokové sazby, za které si mohou domácnosti a firmy v soukromých bankách půjčovat a ukládat, se mění v závislosti na změnách sazeb ČNB (viz níže). Výsledné hodnoty klientských úrokových sazeb pak ovlivňují poptávku - jak mnoho budou domácnosti spotřebovávat a firmy investovat, a naopak jak mnoho budou spořit. Také devizový kurz obvykle reaguje na změny úrokových sazeb ČNB, zejména pokud jsou tyto změny větší a jsou vnímány jako dlouhodobé. Výsledné hodnoty kurzu pak významně ovlivňují úroveň cen dováženého zboží, a tedy inflaci; s větším zpožděním také vývoz a dovoz, celkovou poptávku a opět inflaci.

Ústřední model, označovaný jako čtvrtletní predikční model, zachycuje ve zjednodušené, modelové podobě i chování samotné centrální banky v souladu se zákonnými cíli ČNB. Součástí celkové předpovědi je tedy také předpověď vývoje úrokových sazeb. Ve svých materiálech pro veřejnost ČNB tuto předpověď označuje jako trajektorii úrokových sazeb konzistentní s celkovou prognózou. Předpověď úrokových sazeb ukazuje, jaká úroková politika centrální banky by odpovídala danému výhledu vývoje ekonomiky a stanovenému inflačnímu cíli. Tuto předpověď však nelze chápat jako závazek ze strany ČNB pro skutečný současný a budoucí vývoj jejích úrokových sazeb. Jedná se totiž pouze o modelové vodítko pro skutečné měnověpolitické rozhodování. A navíc - příchod nových informací v období po dokončení předpovědi může poněkud změnit náhled ČNB na vývoj ekonomiky a s ním spojenou vhodnou reakci centrální banky.

Proč někdy dochází k neplnění inflačního cíle?

I přes pečlivě uvážená měnověpolitická rozhodnutí se inflace může na určitou dobu ocitnout mimo inflační cíl. Stane se tak zejména tehdy, jestliže tato rozhodnutí vycházela z předpovědi, kterou následná skutečnost nepotvrdila. Předpovídání ekonomického vývoje je velmi obtížné a menší či větší nenaplnění je časté u všech makroekonomických předpovědí, nejen u těch vytvářených v ČNB.

Nejčastější příčinou selhání makroekonomické předpovědi bývá výrazná změna hodnoty některé vnější veličiny významné pro českou inflaci. K těmto veličinám patří například ceny surovin a potravin na světových trzích a devizový kurz. Vývoj těchto veličin lze předpovídat jen s velkou mírou nejistoty, přitom však českou inflaci ovlivňují často a zřetelně, jak naznačuje poměrně složitý dosavadní vývoj inflace v ČR . Zejména v minulých letech hrál ve vývoji českých cen velkou roli také obtížně předvídatelný rozsah změn regulovaných cen, poplatků a nepřímých daní.

Inflaci odkloněnou šokem v nejbližších několika čtvrtletích mimo inflační cíl ČNB by sice bylo možné vměstnat zpátky do cíle dramatickou změnou nastavení měnověpolitických nástrojů, taková reakce by však mohla vést k nežádoucí destabilizaci ekonomiky. Navíc je třeba uvážit, že projevy šoku v prvních čtvrtletích, tzv. prvotní dopady šoku, jsou nezbytnými změnami relativních cen, které není žádoucí potlačovat - ekonomický a cenový systém se jejich prostřednictvím přizpůsobuje nové situaci, takže se nejedná o změny inflace v pravém slova smyslu.

Pokud jsou tyto prvotní dopady velmi silné, oficiálně měřená inflace může opustit inflační cíl. Z těchto důvodů ČNB - podobně jako další centrální banky cílující inflaci - ve svých publikacích opakovaně upozorňuje veřejnost, že mohou nastat případy, kdy je ekonomicky správné smířit se s přechodným neplněním inflačního cíle. Měnová politika ČNB se soustřeďuje až na potlačení tzv. druhotných dopadů šoku, které se mohou objevit později jako nežádoucí, skutečně inflační "ozvěny" dopadů prvotních.

Prognóza budoucího vývoje inflace se tvoří několik týdnů

Jak už bylo uvedeno, měnová politika ČNB vychází z prognózy vývoje české ekonomiky a zejména inflace. Na vypracování prognózy se podílí početný tým specialistů v rámci takzvaného predikčního týmu ČNB. Proces tvorby prognózy celkově trvá zhruba 5 týdnů a má podobu série schůzek predikčního týmu. Na prvních schůzkách se diskutují tzv. počáteční podmínky prognózy, především pak pozice domácí ekonomiky v hospodářském cyklu a rovnovážné hodnoty základních veličin jako jsou úrokové sazby, devizový kurz a hrubý domácí produkt.

Předpoklady o vývoji vnějšího prostředí (ceny energetických surovin, cenové indexy zahraničních výrobců, průběh hospodářského cyklu v zemích nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR či devizový kurz EUR/USD) přebírá prognóza z předpovědi Consensus Economics, jež shrnuje předpovědi celé řady zahraničních analytických týmů.

Na základě odhadnutých počátečních hodnot a předpokladů o vývoji vnějšího prostředí se na pozdějších schůzkách týmu s pomocí jednoduchých jednorovnicových i složitějších modelů a expertního posouzení vytváří tzv. krátkodobá prognóza. Ta popisuje vývoj ekonomiky v nejbližších čtvrtletích.

Krátkodobá prognóza je následně vložena do jádrového střednědobého predikčního modelu, který je tvořen zhruba 10 základními a dalšími cca 90 pomocnými rovnicemi. Rovnice popisují klíčové vztahy uvnitř české ekonomiky a její vztahy k zahraničí. Jedna ze základních rovnic modeluje reakci krátkodobých úrokových sazeb na vývoj inflace a na pozici v rámci hospodářského cyklu. Tato reakce centrální banky zabezpečuje návrat ekonomiky k rovnováze v dlouhém období. Předpověď vytvořená střednědobým predikčním modelem je opět předmětem několika kol expertních debat. V každém kole je krátkodobá prognóza upravena na základě výsledků střednědobé prognózy z předchozího kola a je opět vložena do střednědobého modelu. Tento iterační proces pokračuje do jejich sladění a představuje nejobtížnější a nejzdlouhavější část tvorby prognózy. Na konci tohoto procesu je základní scénář celkové střednědobé makroekonomické prognózy.

Tuto předpověď je možné považovat za společný výsledek modelových a expertních postupů, detailních úvah o krátkodobých šocích i komplexních úvah o střednědobých a dlouhodobých trendech. Z diskuze hlavních nejistot a rizik spjatých s tímto základním scénářem, jako je například odlišný vývoj cen ropy atd., pak vychází několik vedlejších scénářů, přičemž součástí každého takového alternativního scénáře je také předpověď vývoje krátkodobých úrokových sazeb a tedy nepřímo měnové politiky.

Bankovní rada rozhoduje na základě Situační zprávy

Situace české ekonomiky se zpravidla nemění tak rychlým tempem, aby bylo nutné procházet výše popsaným, časově velice náročným procesem tvorby předpovědi každý měsíc. Předpověď je proto tvořena pouze jednou za čtvrtletí tak, aby obsáhla i důležité statistické údaje publikované čtvrtletně. Předpověď je předložena nejvyššímu řídícímu orgánu ČNB, sedmičlenné bankovní radě, v pravidelném měsíčním interním materiálu zvaném Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji jako klíčový podklad pro její měnověpolitické rozhodování na konci ledna, dubna, července a října. V případě mimořádně dramatického vývoje ekonomiky může být ve zkráceném režimu sestavena nová předpověď i v některém ze zbylých osmi měsíců roku. Za normálních okolností přináší Situační zpráva v každém z těchto "meziměsíců" srovnání aktuálního vývoje hlavních makroekonomických veličin s jejich předpovídanou výší, vyhodnocuje situaci z hlediska možného budoucího vývoje inflace a aktualizuje nejistoty a rizika poslední sestavené předpovědi.

Bankovní rada věnuje svému měnověpolitickému rozhodování zpravidla poslední čtvrtek v každém měsíci. Toto jednání obvykle začíná v 9 hodin ráno projednáváním Situační zprávy, která je bankovní radě předložena vždy s předstihem několika dní. Projednávání Situační zprávy je zahájeno prezentacemi, v nichž jsou shrnuty hlavní myšlenky a vyznění předložené Situační zprávy. Součástí prezentací vedoucích členů predikčního týmu je i jejich názor na to, jaké opatření měnové politiky by se jim v současné situaci zdálo nejlepší.

Po skončení prezentací členové bankovní rady pokládají doplňující dotazy. Poslední fází jednání bankovní rady je uzavřená diskuze jejích členů a hlasování o měnověpolitickém opatření. Odhlasované opatření je neprodleně zveřejněno formou tiskové zprávy a vysvětleno a komentováno na odpolední tiskové konferenci. Podrobnější popis diskuze bankovní rady vedoucí k danému rozhodnutí je zveřejněn po několika dnech v záznamu z jednání bankovní rady. Na tiskové konferenci v den rozhodnutí a na webových stránkách ČNB je zveřejněna také předpověď budoucího vývoje klíčových ekonomických veličin, z níž rozhodnutí vycházelo. Pokud se jedná o jeden ze čtyř výše uvedených měsíců, v nichž predikční tým ČNB zpracovává makroekonomickou předpověď, hlavní rysy své předpovědi ČNB - v souladu se zásadou informační otevřenosti - sděluje veřejnosti, a to na stránkách pravidelné čtvrtletní Zprávy o inflaci, která vychází vždy týden po projednání příslušné Situační zprávy.

ČNB používá ve své měnové politice standardní nástroje

K uskutečnění svých měnověpolitických rozhodnutí ČNB v současné době využívá výhradně standardní, tzv. nepřímé, neadministrativní nástroje. Jinými slovy, ČNB nevykonává svou měnovou politiku pomocí příkazů, zákazů, limitů atp., nýbrž nabízí bankám obchodní transakce a podmínky formulované tak, aby tyto banky následně svým dalším partnerům nabízely transakce za podmínek, které jsou podle ČNB v danou chvíli žádoucí. Tímto základním mechanismem a cestami, které byly naznačeny už výše (přes klientské úrokové sazby, přes devizový kurz aj.) se měnověpolitické záměry ČNB šíří postupně přes další a další trhy a transakce do celé ekonomiky.

Z hlediska parametrů a struktury nástrojů ČNB již došlo k téměř úplnému sladění s měnověpolitickým instrumentáriem Evropské centrální banky. Základním nástrojem je tzv. dvoutýdenní repo sazba. ČNB nabízí bankám, že si u ní v rámci dvoutýdenních repo operací mohou na dva týdny uložit své volné peněžní prostředky za úrokovou sazbu, která nepřevýší vyhlášenou repo sazbu. Změnou repo sazby ČNB ovlivňuje výši krátkodobých úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Tento signál se pak přenáší na úrokové sazby v celé ekonomice, následně na ekonomickou aktivitu a nakonec na inflaci.

Další dvě významné úrokové sazby (lombardní sazba, diskontní sazba) ČNB mění automaticky s repo sazbou. Zejména v předchozích desetiletích mnohé centrální banky využívaly jako nástroj měnové politiky také takzvané povinné minimální rezervy. Tento nástroj určoval, jak velké procento vkladů přijatých danou soukromou bankou musí tato banka držet na netermínovaném účtu v centrální bance. ČNB však - v souladu s celosvětovým trendem - povinné minimální rezervy pro měnověpolitické účely v současnosti nepoužívá. Jisté nízké procento přijatých vkladů musí sice banky v ČNB ukládat i dnes, tyto fondy - úročené repo sazbou - se však využívají pouze pro zajištění hladkého chodu mezibankovního platebního styku, který probíhá prostřednictvím ČNB. Devizové intervence, tj. nákupy nebo naopak prodeje koruny za cizí měny na devizovém trhu provádí ČNB v případě potřeby především ke zmírňování výkyvů devizového kurzu koruny.



Tento text je převzat z http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/o_cnb/poslani_a_funkce/menova_politika_cnb.html

Úloha měnové politiky České národní banky podle zákona o ČNB

peníze.org › › › banky › › › ČNB › › › měnová politika

Pořiďte si mezinárodní účet zdarma - a vydělávejte s ním.

MoneyBookers